«

«

Bře 02

Bojovností a nasazením Sršni přehráli bruslaře z Mladé Boleslavi

BK Mladá Boleslav – SK Sršni Kutná Hora  3:5 (0:0, 2:3, 1:2)

Byl jsem nedobrovolně pověřen, abych k tomuto utkání čtvrťáků napsal článek. Sice se mi to do mého časového rozvrhu moc nehodilo, ale tento úkol jsem nakonec akceptoval. Mělo to jediný důvod. Podle mě by byla škoda, kdyby toto utkání zůstalo bez odezvy.

     Utkání bylo sehráno na druhé ledové ploše v Mladé Boleslavi, tedy ne v extraligové hale. Možná trochu zklamání, ale na druhou stranu hrát to jinde, třeba by se utkání odvíjelo jiným směrem. Kdo ví. Další drobný políček Sršni utržili při rozbruslení, kdy nebyly k dispozici puky. Pět puků doputovalo až těsně před úvodním vhazováním a tak si gólmani osahali černý nesmysl až při úvodních zákrocích v již probíhajícím utkání. Sice trochu nefér, ale nutno dodat, že situace byla v tomto směru stejná pro obě strany.

     Od začátku utkání se do branky postavil Jenda Koleček. Soupeř vyhrál úvodní vhazování a ihned se hrnul do útoku. Snad klukům zůstala v hlavě týden stará vzpomínka z Benátek, kdy soupeř po úvodní buly projel vším co mu stálo v cestě a v 10 sekundě skóroval, snad si zapamatovali několikrát opakované varováním trenérů, že hokej se hraje od chvíle, kdy se puk dotkne ledu. Každopádně první útočný vpád do naší obranné třetiny Sršni zachytili hned v zárodku a tak jsme i po úvodních vteřinách samozřejmě řečeno v nadsázce drželi stav 0:0. Mužstvo se upnulo k černé práci zejména ve středním pásmu, kde kluci dokázali zachytit většinu útoků již v jeho zárodku. Pokud se soupeři podařilo naší úpornou obranou hráz přehrát tak v brance stál Jenda, který vyřešil v první třetině všechny situace u své branky. Když se také nic neurodilo z trochu nesmělých Sršních výpadů, tak po první části svítil na ukazateli stav stále 0:0.

     Druhá třetina začala tak jak první skončila. Zejména byla vidět na Sršnících snaha neudělat nějakou hloupou chybu, která by znamenala vedení soupeře. Naopak udeřili Sršni. V končící 18’ ujel k překvapení všech za soupeřovu obranu Pepa Komárek a  skvělou střelou do pravého horního rohu zavěsil 0:1. O tři minuty později se pochlapil Dominik Franc a překonal domácího gólmana jako druhý v pořadí 0:2. V tuto dobu se už na střídačce neustále kolem dokola opakovalo jen jedno „ještě není konec“, protože nechat se ukolébat vedením by byla cesta do pekel. Soupeř byl na tom viditelně lépe bruslařsky a jeho zakončení bylo o poznání nebezpečnější, ale stav po našem bojovném výkonu zůstával stále 0:2 v náš prospěch. Když v čase 24:05 uklidil za gólmana puk Ondra Veit potřetí tak i v těch největších škarohlídech se za stavu 0:3 klubala myšlenka o našem možném vítězství. Za tohoto stavu došlo ke změně na brankářském postu a do utkání místo Jendy Kolečka naskočil Tom Platonov. Hned první i druhý zákrok úspěšně zvládl, což bylo pozitivní zjištění. V čase 27:54 bohužel rozhodčí nařídil trestné střílení za podražení, kdy se útočník soupeře řítil sám na naší branku. Z tohoto si následně soupeř bekhendovou kličkou vyšlápl na Tomáše a nekompromisně k pravé tyči (z jeho pohledu) zasunul a snížil na 1:3. O necelé dvě minuty později přesněji řečeno 22 sekund před koncem druhé části v čase 29:38 jsme vyrobili v obranném pásmu hrubku a soupeř snížil na rozdíl jediné branky.

     Za stavu 2:3 pro naše borce jsme nastupovali do závěrečné části a bohužel s vědomím „prošustrovaného“ tříbrankového vedení. To moc na klidu nepřidá, ale i třetí třetinu jsme zahájili zejména aktivním bráněním s občasnými přechody do útoku. To neslo ovoce zejména v tom směru, že jsme soupeře nepouštěli k dorážkám, nebo přímému ohrožení naší svatyně. Bohužel pořád to bylo jen o gól a při kvalitách soupeře jsme se asi až moc báli o výsledek. Do tohoto přišla 39’, která na klidu určitě nepřidala, i když to zpočátku vypadalo skvěle. V čase 38:28 se před soupeřovou brankou prosadil Roman Janek po asistenci Nicolase Balvína a hned to bylo o dvě branky 2:4 a na naší střídačce zavládla veselá nálada. Ta však trvala jen 28 sekund. To byl přesně čas, který potřeboval soupeř pro další pohyb ve skóre, kdy snížil na 3:4. Ve 40’, kdy do konce utkání zbývalo zhruba pět minut se trenér Pepa Macháček rozhodl vyměnit brankářský post a na zbylý časový úsek poslal zpět do branky Jendu Kolečka. Závěr utkání byl stejně jako průběh celého utkání nervy drásající. Mezi 41’ a 44’ jsme přežili tři kritické okamžiky. V tomto časovém úseku nás soupeř zatlačil k naší brance a Jenda zde vytáhl zřejmě dva rozhodující zákroky. Po prvním projektilu z mezikruží se Jenda natáhl jak to jen šlo a špičkou levého betonu puk vytěsnil vedle levé tyčky. Druhý moment přišel zanedlouho. Tentokrát bombu z přibližně stejného místa do pravé horní části u pravé tyče Jenda vytáhl vyrážečkou mimo svojí svatyni. Asi nejkritičtější moment přišel cca. minutu a půl před koncem utkání. Před naší brankou zůstali trestuhodně volní hráči soupeře, kdy došlo na přihrávku na úrovni brankoviště zprava doleva. Do tohoto vložil svojí gólmanskou hůl Jenda a přihrávku zachytil. Puk odrazil mezi kruhy někam těsně před body pro vhazování. Zde však najel opět nikým neatakovaný hráč soupeře a vystřelil. V tom fofru jsem si opravdu nevšiml kdo, ale dle následné konzultace asi Dominik Franc do této střely vložil v pádu svojí hůl a střelu zblokoval. Ta nabrala směr strop a vyjetého Jendu proti původní střele přelétla. Obloučkem klesající puk za Jendova záda jsme všichni tlačili pořád dál a dál. Asi silou vůle a díky všem Svatým na Pražském orloji, ten dopadl na horní tyčku a překlopil se směrem na branku, kde zůstal poklidně ležet. Následně si soupeř vzal oddechový čas a  poslední minutu odehrál v šesti při power play. Kluci však již vedení nejen že ubránili, ale 8 sekund před koncem dojel vyhozený puk Dominik Franc a lehkým postrčením mu pomohl do branky 3:5. To je i konečný výsledek myslím, že velice pohledného utkání.

     Neviděl jsem sice toto mužstvo ve všech utkáních v sezóně, ale myslím, že toto byl jeden z nejlepších výkonů, které podalo. Herně byl soupeř lepší tomu napovídá i počet střel, ale Sršni soupeře předčili v nasazení, bojovností a přístupem k utkání. Jen pár postřehů k některým vybraným hráčům. Hodně dobrý zápas odehrál Vojta Hamsa, který byl pilířem obrany a přejít přes něj byl pro hráče Mladé Boleslavi téměř neřešitelný úkol. Bruslařsky na ledě vynikal Onda Veit a nejmladší útočná trojka Janata-Franc-Knížek dokázala soupeři slušně zamotat hlavu v jeho obranném pásmu. Nebudu zde jmenovat všechny hráče, ale všichni výše uvedení v sestavě nechali podle mého názoru během utkání na ledě maximum. To je právě to nejdůležitější a mělo by to být poučením pro příští zápasy, že každý zápas začíná za stavu 0:0 a jen poctivou prací v každém střídání, při každém souboji nebo zákroku je možné dosáhnout kýženého úspěchu.

BK Mladá Boleslav – SK Sršni Kutná Hora  3:5 (0:0, 2:3, 1:2)

Střely:  26:18

Branky :

0:1       17:56   Komárek
0:2       20:54   Franc
0:3       24:05   Veit
1:3       27:54   MB nájezd
2:3       29:38   MB
2:4       38:28   Janek (as. Balvín)
3:4       38:55   MB
3:5       44:53   Franc

Sestava:

Gólmani:

Jan Koleček (1-25’; 40‘-45’)

Tomáš Platonov (25’-40’)

Útoky:

1.) Knížek Jan – Janata Tomáš – Franc Dominik (3/2)

2.) Komárek Josef – Balvín Nicolas – Janek Roman (2/1)

3.) Hrubý Petr – Matějka Vojtěch (0/0)

Obrany:

1.)Veit Ondřej – Šetina Jaroslav

2.)Čížek Denis- Hamsa Vojtěch


Gólmani:

Koleček  – 15 zákroků, 0 inkasovaných gólů, úspěšnost 100 %

Platonov – 11 zákroků, 3 inkasované góly, úspěšnost 72,7 %

 

-Libor Koleček-

 

Foto a video z utkání bude doplněno do článku později.

4 comments

Skip to comment form

  1. Libor

    To jsou mi věci. U Matějků ubývá slivovice a u Kolečků na sídlišti nic nepocítili. Asi se někde stala chyba!!!!!!!!!!!!!!

    1. Rosťa M

      No vidíš. A přitom podle statistiky jste v sobotu vypili v průměru čtvrt láhve !

  2. Rosťa

    K doplnění jinak po všech stránkách vynikající reportáže bych rád uvedl, že zmiňovaný sršní úspěch vzbudil světový rozruch zvláště v Sedlicích, a pominu-li zvýšenou tržbu u McDonaldś, především výrazný úbytek ve slivotéce u Matějků svědčí o tom, že naše snaha má smysl a po vynaloženém úsilí může přijít zasloužená odměna.

Komentáře byly zablokovány.