Knoflíkáře možná, juniorku Mělníka ani náhodou

3 comments

1. 

   Zdenek J.

   16.12.2014 na 10.22 (UTC 0) Link to this comment

   Ahoj Richarde, díky za odpověď. I když jsem ji nečekal delší než samotný článek.
   Jsem si vědom, že psát si před web není dobré řešení, po přečtení článku jsem, ale v sobě nenašel sílu, která by tomu zabránila. Přesto toto psaní ukončíme a promluvíme si o tom v spolu. Některé věci zkrátka vnímáme jinak, i když je stejně popisujeme a proto se pořád nemůžeme „sladit“.
   Už několikrát si mi říkal, že toho v klukách vidím víc, než v nich je a že jsem nikdy nebyl součástí žádné sportovní kabiny, takže co chci řešit. Přesto si troufám říct, že Ty kluky znám dost dlouho na to, abych poznal jestli hrají dobře, naplno, jestli je hra baví nebo nebaví. Na to nemusím mít nic, stačí jen běžné pozorovací schopnosti rodiče, který za těch 13-14 let vynechal jen několik málo zápasů.
   Richarde, tento týden mám ještě neschopenku a krátké vycházky, takže do Benátek nemůžu. Podle dalších vyšetření se s Tebou pokusím najít termín, kdy to spolu probereme.
   Čau Zdenek J.

2. 

   Richard Bláha

   15.12.2014 na 22.49 (UTC 0) Link to this comment

   Zdenku,
   díky za tvůj komentář.
   Ti Knoflíkáři v titulku jsou opravdu odrazem působení hráčů juniorky v „A“ týmu. Myslel jsem tím to, že porazíme zřejmě Cvočkaře z Hořovic, ale Mělník ne. Nevím, jak mám pokračovat, aby to mělo hlavu a patu, ale budu odpovídat na tvé připomínky postupně: z deseti hráčů na soupisce jich pět hraje za „A“ tým.
   Mezi řádky jsem napsal, že mám pocit, že někteří hráči pociťují smysl sezóny už jen v postupu s „A“ týmem. Měl jsem ten dojem a naše hra tomu odpovídala. Na pondělním tréninku jsem s hráči promluvil a zjistil jsem (doufám), že to asi pravda není, že prostě to utkání nevyšlo. Přemýšlel jsem o něm zbytek soboty a celou neděli. Ptal jsem se sám sebe, co za tím mohlo být. A dnes (v pondělí) na schůzi Milan Pekař narazil na možnou únavu z příliš velkého „hokejového“ zápřahu v letošní sezóně. Možná na tom něco bude. Bohužel neumím vstoupit přímo do mysli každého hráče, abych poznal, zda jeho plné soustředění je buď jen na juniorku nebo jen na „A“ tým, popřípadě zda dokáže plnohodnotně odehrát obě kategorie. Snažím se, aby hráči pochopili, že jejich cílem v sezóně je nejen postup „A“ týmu do krajské ligy (vzal jsem tento cíl za svůj a podřídil tomu i chod juniorky, i když určité výhrady k tomu mám. Naštěstí se zřejmě vyřešily příchodem Standy Bednáře k „A“ týmu a spojení dvou tréninků…), ale také vítězství v krajské lize juniorů – to i pro zbývajících pět hráčů. A k vítězství v juniorech potřebujeme vyhrávat především rozhodující utkání…
   Nevím, které hráče stále obhajuji a oni netrénují , neplní si povinnosti a proto už ani nehrají. Když už ses rozhodl pro tuto formu diskuze, mohl jsi je pojmenovat, abych věděl, koho máš na mysli a abych začal počítat celkový stav hráčů v týmu. Řekl bych, že někteří hráči by už dávno hokej vůbec nehráli, kdybychom s nimi „nepracovali“. A možná, že juniorka by už ani neexistovala, protože by nedala dohromady deset hráčů na utkání. O golmanovi ani nemluvě. Tahle pasáž mě od tebe trochu zamrzela a nerad bych ji rozpitvával dál…
   Nevím, kdo ti poslal sto SMS a co v nich bylo, ale možná se ten autor věnoval něčemu jinému než utkání – jinak by musel vidět, že jsme hráli opravdu špatně. Po druhé třetině jsem hráčům řekl, že doufám, že si uvědomují svoji špatnou hru, ale že Mělník hraje stejně špatně, protože nás nedovede přehrát. A že doufám, že to pochopíme (že je to vlastně naše „plus“ v té bídě, že máme šanci…). Bohužel, třetí třetina místo aby byla z naší strany tou nejlepší, byla tou nejhorší. Ten gól, Zdenku, ten v 56. minutě, byla dlouhá rána Pípy, která prošla k překvapení úplně všech až do branky. To byla ta pravá kosmetická branka, která nic neznamenala… To nebyla branka po vzepětí všech sil a úžasné vůle…
   Do utkání nás nastoupilo deset, dohrávalo nás devět. Asi máš pravdu, že pro závěrečný tlak jsem měl zamíchat sestavou, měl jsem hráčům namalovat zcela jiný – překvapivý – způsob hry v závěrečných 250 vteřinách a mohutně je povzbuzovat aby najednou udělali to, co neudělali v předchozích 57 minutách…
   Vůbec není nefér psát o tom, že jsem byl zklamán. Jsem trenér, na našem webu jde o blogový způsob vyjadřování a mám na něj právo, tak jako každý jiný. A navíc, Zdenku, tenhle zápas nehráli hráči pro mě, ale já ho symbolicky věnoval tobě. Pokřik před zahájením utkání u naší brány byl tentokrát: „Jelene, oči máš zelené!“ A hlavně – byl bych rád, jako každý trenér, kdybychom vyhráli všechno. Ale hráči hrají především pro sebe. K tomu směřuje i moje snažení, aby si uvědomili svoje „Já“, svoje možnosti a hlavně, aby se nemuseli nechat nutit a motivovat do každého utkání. Ani když hrají „bago“ na tréninku. V to jsem už doufal. Měl jsem v poslední době pocit, že už se hokejem víc baví než trápí, že už by to mohlo být v pohodě. proto jsem se těšil na Mělník, proto se těším na přeložené Benátky ve čtvrtek… Rozumíš mi, Zdenku?
   Velmi by mě zajímalo, kdyby ses mohl více zeširoka rozepsat o ohromném potenciálu týmu za poslední tři roky. A kdybys mohl ten tým popsat. Rád mluvíš o většinách a menšinách – je nás a bylo nás deset. Toť fakt. Většina trénuje víc než musí, menšina nechodí vůbec. Toť pravda také.
   Víš, nemám moc rád kecy o motivaci a vedení týmu, ještě bys mohl přidat mentální trénink a já nevím co ještě. Musíš si uvědomit, že tým tvoří shluk unikátních jedinců, které si v některých podmínkách nemužeš vybírat. A kdyby to bylo všechno tak průzračné, asi by se pražská hokejová Slavia nepotácela u dna, Zlín by asi neprohrál prvních deset utkání… Jágr by byl s Jersey v playoffs už teď… Není to tak jednoduché. Jde o lidi.
   Možná jsem mohl skákat na střídačce jako pumlíč (většinou bývám spíše aktivní než pasívní), ale mně to tentokrát tak nějak připadalo. Doufám, že jsem si udělal o utkání špatný obrázek a že šlo opravdu jen o špatné utkání. I na to mám jako trenér právo. A že ses tentokrát o utkání dočetl jen to, co ses dočetl, bylo mým záměrem – chtěl jsem se s tím utkáním vypořádat co nejrychleji. Špatně. I na to mám právo. Nejsem bezchybný stroj.
   A ještě jednou – na ledě hrají hráči, ne trenér a neposlouchej úplně všechno, co ti kdo nakuká. Doufám, že v Benátkách se vrátíme k našemu hokeji. A možná, že tvoje připomínky nám také pomůžou. Pamatuješ vloni? Vyvolal jsi diskuzi v týmu a srovnalo se to. Kéž bůh dá a podaří se ti to i letos.
   A buď brzy zpátky. Budeš ve čtvrtek?
   Tvůj Richard Bláha

3. 

   Zdenek J.

   15.12.2014 na 12.43 (UTC 0) Link to this comment

   Ahoj Richarde, jak souvisí titulek s Knoflíkáři s hodnocením zápasu juniorů? Vždyť v áčku hraje jen několik juniorů. Je snad napsáno mezi řádky, že právě tito kluci vlastně hrají v juniorech špatně? Nic jiného v tom totiž nenacházím. Nebo to nějak souvisí s hráči, které stále obhajuješ a oni netrénují, neplní si povinnosti a proto už ani nehrají a tím podrazili tenhle tým?
   Nerozumím ani textu „Ve třetí třetině se naše hra zcela zhroutila a nedokázali jsme s tím už nic udělat.“ Vždyť kluci snížili v 56. minutě na 2:4 ve vlastním oslabení, přestože už hráli jen v devíti! 4 minuty jsou přece v hokeji moře času na jakoukoliv změnu vedoucí ke krátkýmu odpočinku, předání informací hráčům a závěrečnému tlaku. A to i za cenu, že dostaneme další gól. Neudělat nic je, ale vždycky horší, než pokus o změnu v plným nasazení.
   Zápas jsem neviděl, průběžně jsem dostával jen SMSky typu „hrajeme přesilovku“, „oslabení“, „gól na …“ apod (bylo jich asi 100! 🙂 ), proto jsem se o něm chtěl něco dočíst. Dozvěděl jsem, ale vlastně jen o kvalitách mělnických a chybách našich hráčů…
   Co se týká Tvého zklamání, je myslím dost nefér o tom psát, protože to vypadá, jako když to hráči pro Tebe nedokázaly. Potenciál týmů za poslední tři roky, které mohu posoudit,
   byl vždy ohromný, ale nikdy nebyl plně využit, přestože většina hráčů trénovala víc, než musela. Připravenost hráčů do hry je jedna věc a jejich vedení během jednotlivých zápasů, třetin, přesilovek, oslabení, a jiných krizovek je klíčovou úlohou trenéra bez které to prostě nejde. Hráči potřebují vést od první do poslední vteřiny zápasu.