«

«

Úno 27

Třetí místo s příchutí vítězství

V nedělních (17.2.2013) brzkých ranních hodinách vyrazil tým přípravky ke svému poslednímu mistrovskému turnaji do Berouna.  Cestu nám značně zkomplikoval napadaný sníh, který bezezbytku pokryl souvislou vrstvou všechny silnice. Až do Prahy jsme tak jeli po velké bílé sněžné pláni a myslím, že řidiči autobusu jeho povolání zrovna dvakrát nikdo nezáviděl.

   A jak zpívá Jarek Nohavica, to „bílé sv**stvo“ bylo příčinou toho, že v době, kdy jsme vjížděli do Berouna jsme již měli stát na úvodním vhazování. Naštěstí pro nás, jsme nebyli jediní komu bílá nadílka zkomplikovala cestu a tak turnaj začal o několik minut déle. To jsme však ještě museli vyřešit, pro Beroun již naprosto tradiční, problém s šatnou – opět nebyla.

   První zápas byl tak trochu hektický. Žádná rozcvička, žádné rozbruslení, z šatny rovnou do zápasu. Ani pokřik se nestihl. Sršni se s touto komplikací, ale dokázali popasovat (alespoň v prvním zápase) a do utkání jsme vstoupili aktivněji než soupeř z Benátek. Hlavně první formace soupeře hodně mačkala a záhy se dočkala zaslouženého úspěchu, díky kterému jsme první třetinu vyhráli 1:0.

   Postupně jsme se dostali až k pohodlnému vedení  4:1 a vypadalo to, že vítězství jsme otevřeli dveře dokořán. Sice jsme nehráli extra pohledný hokej, ale měli jsme jak „územní“ tak střeleckou převahu. Benátkám se v poslední části hry podařilo dvakrát skórovat a dotáhnout tak rozdíl ve skóre na 5:4. Více jim však kluci nedovolili a zápas zcela zaslouženě vyhráli.

   V utkání začal i náš fenomén, jenž nás doprovázel celým turnaje a to vlastní góly soupeře. Nedá mi to se k němu nevyjádřit. Na někoho může ve statistice zapsaný vlastní gól působit jako takový náhodný, nezasloužený, ušmudlaný. Ano, může to tak být, ale tohle tentokrát nebyl náš případ a možná to vyzní divně, ale já jsem za ně byl i rád, protože z těch 4 vlastních gólů, které si na turnaji proti nám soupeři dali, nebyly minimálně 3 náhodné, ale jejich společným jmenovatelem byl tlak do brány a přihrávky do předbrankového prostoru a já na to říkám haleluja. Konečně se projevilo to co neustále meldujeme o trénincích. Nehonit donekonečna puk v rohu hřiště, ale tlačit ho před bránu a po střele nedělat oblouk k mantinelu, ale dojíždět až k brankáři.

SK Sršni – HC Benátky nad Jizerou 5:4 (1:0;4:2;0:2)

(střely na bránu 28:17)

Branky: 3 x Veit, Balvín, Brichová

Sestava :

  1. Brichová – Veit – Balvín – Hamsa ( + 4; 5 vstřelené, 3 inkasované)
  2. Čížek – Kašpar – Šváb – Komárek ( 0; 0 vstřelené, 0 inkasované)
  3. Janata – Hrubý – Knížek – Franc – Matějka ( – 3; 0 vstřelené, 3 inkasované)

G.   Koleček, Platonov

   Ve druhém utkání, které následovalo bez úpravy ledu ihned po prvním, nás čekal silný soupeř z Mladé Boleslavi, který ve svém prvním zápase překvapivě podlehl domácímu celku 1:6. Mladoboleslaváky jsme si dobře pamatovali z našeho domácího turnaje, kde sice s naším týmem prohráli 7:5, ale po většinu zápasu jsme tahali za kratší provaz. No a v tomto zápase jsme za kratší konec provazu tahali bohužel celou dobu. Připadalo mi, jakoby až teď se projevila ta hektičnost způsobená pozdním příjezdem. Bylo vidět, že již v půlce zápasu měli někteří hráči obuty betonové brusle a v rukách ocelové hokejky. Jako výmluva neúspěchu je to však slabé, protože i kluci z „Bolky“ přijeli na turnaj pozdě (cca 10-15 min. před námi) a ani oni nestihli tradiční předzápasový rituál. V zápase nám chyběl tolik potřebný „drajf“ a až moc často se naše obrana rozestoupila a pasivně přihlížela gólovému zakončení soupeře.

 

SK Sršni – BK Mladá Boleslav 2:10 (0:2;2:5;0:3)

(střely na bránu 13:27)

Branky: Veit, Balvín

Sestava :

  1. Brichová – Veit – Balvín – Hamsa ( – 1; 2 vstřelené, 3 inkasované)
  2. Čížek – Kašpar – Šváb – Komárek ( – 3; 0 vstřelené, 3 inkasované)
  3. Janata – Hrubý – Knížek – Franc – Matějka ( – 4; 0 vstřelené, 4 inkasované)

G.   Koleček, Platonov

    V posledním utkání nás čekal domácí celek, který se vydatně posílil hráči roč. 2004 a jeho předešlé zápasy byly výhry 6:1 s MB a 11:2 s Benátkami. No, nečekalo nás nic lehkého. Kluci (a Natka 😉 ) však ukázali, že umí být velkými bojovníky. Ten „drajf“, který jsme neměli v předešlém zápase nás tentokrát doprovázel od počátku zápasu. Všichni věděli, že hrají poslední zápas sezóny a že v tomto složení se minimálně rok nesejdou a tak se chtěli rozloučit vítězstvím. A chtěli opravdu moc.

    Snahu nemohl upřít nikdo ani domácímu týmu, který bojoval o celkové prvenství v turnaji. Stačila by mu i remíza, ale …..

   Od první buly až do konce utkání se hrál vyrovnaný zápas. První třetina skončila nerozhodně 2:2 a urputný boj se tak přenesl i do druhé třetiny, kde se soupeři podařilo odskočit o 2 góly a do závěrečné části tak nastupoval s vedením 6:4. Zajímalo by mě kolik našich přítomných fanoušků v tu dobu věřili v obrat utkání ;-).

   Kluci na ledě věřili všichni a nejde průběh posledního dějství popsat jinak než, že zápas vydřeli a ubojovali. Jezdili do posledních vteřin a nikdo nehodil flintu do žita a to ani když jsme ještě 4 minuty před koncem zápasu prohrávali 6:7. Za tento zápas všichni zaslouží pochvalu – takto se bojuje o vítězství !!!!!

SK Sršni – HC Beroun 8:7 (2:2;2:4;4:1)

(střely na bránu 21:17)

Branky: 2 x Brichová, 2 x Kašpar, Janata, Šváb, Komárek, Balvín

Sestava :

  1. Brichová – Veit – Balvín – Hamsa ( + 2; 3 vstřelené, 1 inkasované)
  2. Čížek – Kašpar – Šváb – Komárek (+ 1; 4 vstřelené, 3 inkasované)
  3. Janata – Hrubý – Knížek – Franc – Matějka ( – 2; 1 vstřelené, 3 inkasované)

G.   Koleček, Platonov

   Za turnaj si pochvalu zaslouží i oba gólmani, kteří zachytali velmi dobře a bez výraznějšího zaváhání. Jenda předvedl plejádu efektních, ale zároveň i efektivních zákroků a v několika momentech tým výrazně podržel. Rovněž Tomovi vyšel turnaj o poznání lépe než ten minulý. I on vytáhl několik povedených zásahů. V hokeji, víc než kde jinde, platí stará pravda, že bez kvalitního gólmana se vyhrávat nedá.

   A ještě někdo si tentokrát zaslouží pochvalu a to naši fanoušci, kteří byli slyšet a věřte, že kluci na ledě to vnímají. Však když Vojta Hamsa uslyšel z hrdla svého taťky hromový křik „KUTNÁ …..“ s odpovědí ostatních „HORA“, tak si určitě přál, aby takto jednou neslyšel svoje jméno až se bude táta vracet z třídní schůzky ;-). Díky všem za podporu!

   O výsledku turnaje nakonec rozhodoval počet vstřelených gólů, protože 3 týmy měly shodný počet 4 bodů. Černý Petr vyšel nakonec na nás, ale myslím, že toto 3. místo je naším malým vítězstvím. 

1. místo – Mladá Boleslav – 4b

2. místo – Beroun – 4b

3. místo – Kutná Hora – 4b

4. místo – Benátky – 0b 

 

   Do konce sezóny nás čeká již jen domácí „přátelský“ turnaj hráčů roč. 2006 a mladších, který se uskuteční 16.3. s účastníky: SK Sršni Kutná Hora, HC ČSOB Pojišťovna Pardubice, HC Letci Letňany, Izrael hockey school, HC Slovan Louny. Všichni jste srdečně zváni.

– J. Macháček –