Manko z druhé třetiny Sršni dohnat nedokázali.

Druhou porážku v řadě zaznamenali Sršni u jednoho z favoritů KLM – Černošic. Jak utkání hodnotí navrátilec do role hlavního trenéra Jiří Kadlec a útočník Dominik Jiráň si můžete přečíst na následujících řádcích.

Hlavní trenér Jiří Kadlec

Trenére, jak hodnotíte utkání v Černošicích?

Oproti utkání v Rakovníku rapidně zlepšený výkon. Přesto si myslím, že 6 obdržených branek je moc. Věřil jsem, že z Černošic nějaký bod přivezeme. Rozhodující pro vývoj utkání byly naše neproměněné šance, kterých jsme na otočení výsledku měli dost. A jak už jsem napsal, tak na můj vkus jsme obdrželi příliš branek.

Dominik Jiráň, střelec jedné z branek v utkání

Dominiku, jak jsi viděl utkání v Černošicích? Co ho podle tebe rozhodlo?

Věděli jsme, že nás čeká těžký soupeř, a to se také hned potvrdilo. Soupeř od začátku dohrával každý souboj a byl na tom skvěle i bruslařsky. My jsme odehráli úplně odlišný zápas než minulý týden. Po celý zápas jsme byli vyrovnání, a řekl bych, že jsme si vytvořili více šancí než soupeř. Bohužel asi chybělo trochu více štěstí. Ale jsem rád, že všichni makali a bojovali.

A co nakonec rozhodlo, byly naše neproměnné šance. Na to, jaký tým byl proti nám, jsme jich měli opravdu dost. Hlavně v první a na začátku druhé třetiny. Bohužel to byl nakonec soupeř, kdo první udeřil, a nám už se nepovedlo zápas otočit.

Během utkání jsi vstřelil svou letošní pátou branku, jak padla?

Gól padl během přesilovky. Bery jel do rohu pro puk a pak ho nahodil před bránu, a tam se to nějak se štěstím odrazilo a dostalo do branky. Jsem rád, že nám to tam letos víc padá.

Do Černošic jsi vyrazil s áčkem, zatímco tvoji svěřenci z ročníku 2014 a mladší bojovali o medaile na turnaji v Ledči, jak dopadli?

Z turnaje jsem odjížděl po základní části, kdy jsem věděl, že nás čeká zápas o třetí místo s Nymburkem. S ním jsme se už párkrát potkali, a vždy to byl zápas o gól. Samozřejmě tomu tak bylo i v tomto případě, a zápas skončil 10:9 pro nás. Museli to být pěkné nervy, ale jsem na kluky pyšný, a to i na trenéry, kteří mě zastoupili a dotáhli to na medaile. Mrzí mě, že jsem tam nemohl být až do konce a užít si to s dětmi, ale věřím, že tohle nebyl jejich poslední úspěch.