«

«

Říj 12

Rekordní vítězství

MLŽ: SK Sršni Kutná Hora : Slavoj Velké Popovice     35  :  0   (9:0; 13:0; 13:0)

     Upřímně řečeno hodně jsem zvažoval, zda mám dnes napsat několik řádků, či nikoli. Výsledek jsem na stránky samozřejmě vyvěsit chtěl, protože toto mužstvo jestli mě paměť neklame, dosáhlo svého historicky největšího vítězství a uvedená data k utkání přímo evokují, abychom všichni propukli v jásot. Nechci snižovat váhu tohoto vítězství, ale musím prostě suše konstatovat, že po minulých čtyřech matných výkonech, jsme bohužel přidali pátý.

     Napíši dvě pozitiva, které jsem zaznamenal:

  1. Nula na našem kontě, kterou přičítám dobré obranné fázi, o čemž svědčí jen osm zákroků obou našich gólmanů. Oba si svorně připsali po čtyřech jistých zákrocích, kdy každý měl jeden z kategorie těžších.
  2. Počet vstřelených branek.

     Já nevím, ale podle mě to jsou jediné dvě pozitivní věci, které jsem na dnešním utkání našel. Pokud bych chtěl vypíchnout negativa:

  1. Nasazení a bojovnost některých hráčů.
  2. Práce s hokejkou a pukem také u některých hráčů.
  3. Hokejové myšlení také u některých hráčů.

     Bohužel se domnívám, že negativa silně převyšují pozitiva. Dnešní výkon by v ostatních utkáních dle mého názoru na vítězství nestačil. Některé branky jsme dnes vyloženě uplácali a umlátili, než aby byla k vidění nějaká kloudná souhra, která by lahodila oku diváka na tribuně. Z tohoto bych chtěl vyjmout chvílemi první útočnou trojku, kdy zejména Lukyn Secký dokázal (bohužel jen chvílemi) trochu potěšit divácké oko stejně jako první obranná dvojka, kde bych vyzdvihl zase Davida Zvěřinu, který dokázal chvilkově vyburcovat ochozy k potlesku. Světlé momenty ukázaly i ostatní formace, i když jich bylo méně. Toto vše je však náš problém. Nemůžeme hrát utkání, abychom čekali, až záblesk naší hokejové geniality srazí soupeře do kolen. Jednoduše řečeno nesrazí, to vím určitě.

     Doufám, že v našem týmu zůstane ta zarputilost, s jakou chtěli dnes kluci dát branku, i když to právě nijak zvlášť k pokoukání nebylo.  Ale právě aby mohla nastat ta finální fáze, kdy se vstřelený gól dá umlátit, nebo uplácat tak se k této fázi musíme nejdříve dopracovat. To však, ale nepůjde bez kombinační přesné a chytré hry. Jinak potěšující je, že jsme si lehce dorovnali skóre v tabulce a teď již nezbývá než si přát, že se nám vrátí elán, se kterým jsme do letošní soutěže vstoupili.

Branky: 7 x Secký; 6 x Veit; 5 x Knížek; 4 x Komárek; 3 x Zvěřina; 3 x Ježek; 3 x Brichová; 2 x Balvín;

1 x Hrubý; 1 x Pokorný

Asistence: 7 x Brichová; 5 x Secký; 3 x Ježek; 2 x Zvěřina; 2 x Knížek; 2 x Balvín; 1 x Hrubý;

1 x Komárek; 1 x Veit;

Poměr střel:  95 : 8

Vyloučení: 0 : 1

Využití:  0 : 0

 

Sestava:

Brankáři:  

Jan Koleček; Tomáš Platonov

Obrany:

David Zvěřina (C) – Vojtěch Hamsa

Jan Kašpar – Šimon Pokorný

Útoky:

Tomáš Knížek – Lukáš Secký – Natálie Brichová

Pavel Ježek – Ondřej Veit – Komárek Josef

Petr Hrubý – Denis Čížek – Nicolas Balvín

Trenér:  Michal Procházka

Asistent trenéra: Martin Veit

-kolis-

 

Komentáře byly zablokovány.