«

«

Říj 09

Sršní roj rozehnal tygří smečku (dorost)

Sršni Kutná Hora – SK Černošice
10 : 1 ( 2:1, 4:0, 4:0 )

Po týdnu jsme opět nastoupili, abychom vybojovali další tolik potřebné body do tabulky KLD. Soupeřem nám tentokrát byli nevyzpytatelní Tygři z Černošic. Dalo by se upřímně říci, že se nemůžeme ubránit určitým flashbackům do ročníku předešlého, kdy loňský výkon s tímto soupeřem nad námi visí jako černá můra. Pohled do průběžné tabulky a Zdeňkova sázková kancelář však přesto před zápasem favorizovala naše mužstvo. Předzápasové rozbruslení jim dávalo zapravdu, a co já si pamatuji, byla myšlenka, že jestli v téhle sestavě nevyhrajeme, tak bychom měli změnit sport na badminton!
Přestože jsme si říkali, jenom nepodcenit! Musíme hrát naši hru, poctivě makat, dát góly a v klidu vyhrát, první třetina tomu vůbec nenasvědčovala. Jenomže hrát proti slabšímu soupeři, to se člověk neubrání takovému přesvědčení, že všechno bude dobrý a nic se nemůže stát, takový už je život. Stává se to i u mnohem lepších týmům. Začátek utkání také ovlivnila náladová rolba, která vytvořila uprostřed kluziště místo ledu, no řekněme, rybníček a první buly se tak oddálilo o dvacet minut. První střídání vypadala, jako by naši hokejisté pospolu nastoupili poprvé. Chaotická hra plná nepřesných přihrávek musela přivádět do rozpaků, snad všechny přihlížející, kteří se v tu chvíli pohybovali někde okolo ledové plochy a i já na střídačce trpěl jako hrdinný náčelník Apačů Vinetou u kůlu a pouze dvaadvacetkrát jsem nechal přes zavřené rty uniknout indiánské uff, uff…. Nedoká
zali jsme nic překvapivého vymyslet, ničím zásadním soupeře zaskočit, no prostě: „Hnus velebnosti.“ Vedoucí Matesův gól v přesilové hře (10.06) nás měl zbavit nervozity, ale přivodil spíš až příliš mnoho klidu, a tak soupeř taky v početní výhodě za šest minut vyrovnal – 1:1. Stále se hrála vyrovnaná partie a je třeba poznamenat, že soupeř občas dokázal využít riskantního způsobu naší ofenzivní hry a obránci s Davidem tak museli několikrát řešit nebezpečné brejky a přečíslení. V závěru prvního dějství nám byla opět poskytnuta početní výhoda a úkol zněl jasně: „Dáme šatňáka!“ V čase 19.24 po závaru před černošickou brankou mohl Mates hlásit splněno – 2:1.
Proslov v kabině byl tentokrát důraznější a hlasitější: „Vzpomínám si na hráče plné chuti a touhy po vítězství, pro které je puk jedinou možnou potravou. Tohle ale nejsou oni! První třetinu za nás hrál někdo jiný. Teď bude hrát náš tým!“ A konečně bylo poznat, kdo je průběžně první a kdo předposlední. Tím samozřejmě nechci snižovat kvality soupeře, který neustále hrozil z rychlých útoků a nedával naší obraně vydechnout. Nicméně skóre se v průběhu druhé dvacetiminutovky mírně upravilo a průběžný výsledek 6:1 pro nás už dával tušit zlepšení. Nejprve v čase 29.22 vyučoval první útok z kombinatoriky a Aleš dával do prázdné. Za minutu, během našeho oslabení, vystřelil těsně za modrou Mates a k překvapení všech procedil puk mezi změtí těl až do branky. No a v závěru třetiny vměstnal do rozmezí dvou minut své historicky první dva góly v barvách Sršního dorostu Martin.
Tým Černošic se z tohoto knock-outu už nedokázal otřepat a poslední třetinu dohrál v útlumu. Sebevědomí kutnohorských naopak narostlo a jejich fanoušci mohli několikrát zatleskat hezkým akcím svých oblíbenců. A nezůstalo jen u krásy. Ještě čtyřikrát musel brankář hostů lovit puk ze své sítě, než ho ze závěrečného trápení vysvobodil svým hvizdem rozhodčí. Sportovně musím uznat, že stav 10:1 byl pro soupeře, vzhledem k jeho sympatickému výkonu, možná až příliš krutý. Začátek a závěr třetiny okořenil svými góly Janek po nahrávkách Aleše. No a husarský kousek se povedl Jendovi, který během oslabení v 51.minutě dvakrát skóroval. Nejprve se neohroženě vydal za vyhozeným pukem a měl celkem na háku fakt, že veze „v háku“ obránce soupeře, který mu strčil pod pravou paží hokejový teploměr. Prokázal, že má ruce chirurga a nekompromisně trefil, aby si to ještě v tom samém střídání po
nahrávce Martina zopakoval. Za zmínku a jako memento, ještě stojí situace, která předcházela této přesilovce, kdy měl Dominik pocit, že ho sudí mylně vyloučil a v návalu emocí si neodpustil monolog z anatomického slovníku, za který byl odměněn desetiminutovým trestem. Přestože byl Dominiku tvůj pocit křivdy naprosto oprávněný, upozorňuji tě a další notorické dohadovače. V historii neexistuje případ, kdy by se rozhodčí po sérii obdržených nadávek omluvil a svoje rozhodnutí odvolal. Ne pánové, to se opravdu ještě nestalo, ale že pak hrajeme oslabení, nebo zbytek zápasu bez dotyčného diskutéra, to už tady bylo mnohokrát.
Po vysoké výhře se podařilo udržet první místo v tabulce a fanoušci Sršňů tak mohou minimálně do příštího kola usínat s pocitem, že fandí nejlepšímu týmu KLD. Sršňům nejkvalitněji fungovala souhra mladé lajny Jenda, Mates, Dominik. Hráči vzájemně předvídají svůj pohyb, velmi dobře kombinují, zapojují do hry obránce a jejich střídání často končí ohrožením soupeřovy brány. S příchodem Martina se oproti minulému zápasu výrazně zlepšila i hra první lajny a je jen potřeba zapracovat v tréninku na větší sehranosti, aby hráči o sobě víc věděli. První hvězdou zápasu byl vyhlášen Jenda, který opět nasál raketové palivo a prokázal, že Blesk je jméno jeho pomalejšího bráchy. Za tři vstřelené branky je autor v NHL odměněn čepicemi na ledě, u nás ale Mates získává titul druhé hvězdy zápasu.
V každém případě však platí, že to, co nám přineslo úspěch dnes a v minulých zápasech, se bude jen těžko opakovat bez poctivého přístupu k tréninkům. Vítězství, lépe řečeno vyhrávání, vyžaduje nikdy nekončící proces zdokonalování, takže v pondělí na tréninku na viděnou. Dobrou noc.

Sestava:
brankaři: Jelínek David
obránci: Marvan, Švejda Petr, Švejda Pavel, Šváb, Ryšan, Pavlíček
útočníci: Kořistka, Sádlo, Pipek, Tvrdík, Jiráň, Jelínek Mates, Tomčík, Jestříbek, Prášek, Macháček, Koubský

branky: Jelínek Mates 3x, Tvrdík 2x, Kořistka 2x, Pipek 2x, Sádlo
asistence: Sádlo 3x, Pipek 3x, Kořistka 2x, Jiráň

P.S. Odkaz na fotky     http://oldaf.rajce.idnes.cz/Srsni-Cernosice_D_8.10.2011

 

– Pavel Sirotek –  

1 komentář

  1. oldaf

    Jako přímého účastníka zápasu mne v hodnocení pobavilo: „a pouze dvaadvacetkrát jsem nechal přes zavřené rty uniknout indiánské uff, uff…. „. Dobře si vzpomínám jak komentuji začátek zápasu: „ty v..e 13. sekunda a už na ně řve…“…

Komentáře byly zablokovány.